Sobotní ráno mě probudilo pěknou zimou. Kamna dávno vyhasly a letní peřina neni tak úplně idealní pro lednové teploty. Díky těmto okolnostem jsem vstával kolem šesté hodiny byť po pracovním týdnu bych radši ležel až do večera. Všechno zlé k něčemu dobré. /To se mi nakonec potvrzuje v posledních týdnech víc jak často 🙂 / Nejdřív si musím uvařit své ranní kafe s mlékem a hromadou cukru. Tím pádem jsem dostatečně obalil svoje nervy a hned mi bylo jasné , že dnešní den nesmím prosedět u PC nýbrž půjdu provětrat celého Fohlera do přírody. Překvapivě rychle jsem zabalil nezbytnosti – foťák, náhradní aku, stativ něco na svačinu a kolem deváté už sedím v Karkulce a mažu si to směrem Branžež. Mám tam už dřívějška vyhlídnutý okruh, který jsem sice kdysi projel i na kole ale upřímně, na kole to v některých místech stálo fakt za…! Jelikož ale navíc potřebuji i nacvakat něco záběrů abych se doma nenudil, tak pěší procházka stejnou trasou nebude na škodu.! To , že se nakonec moje srdce a duše opravdu potěšily, možná budou dokládat následující obrázky. Snad jen takový drobný poznatek. Když člověk fakt nic od nikoho nebo ničeho neočekává, tak je nakonec báječně odměněn a potěšen. A platí to i přesně naopak. Ale dnešní den jsem si opravdu užil!