Srí Lanka a cejlonský čaj. Žluté sáčky s černým logem Lipton tee. Čaj volně sypaný i ne vždy oprávněně zatracovaný “ pytlíkáč „. Zelený / i ten lze na Lance sehnat/ a hlavně fermentovaný černý. To je něco, co milovníka tohoto nápoje vždy potěší. A tak není divu, že návštěva a průzkum alespoň nepatrné části území kde Camellia sinensis roste , sklízí se a zpracovává byla bodem No.1 v našem itineráři.
První místo kde jsme mohli vidět plantáže této rostliny byla Ella. Malé horské městečko. 1041 m.n.m. Dobrá základna pro výlety například na Malý Adamův kopec / Little Adams peak /nebo na Ella skálu / Ella rock / .
Naším útočištěm se stal trochu zastrčený Tea view house. Ale cena příznivá a večeře které jsme si objednali vždy ráno byly bohaté a dobré. A tak následující fotky jsou právě z plantáží v nejbližším okolí.
Jeden podvečer se ale ukázalo, že počasí je zde opravdu horské a dokáže se během malé chvilky změnit ze slunečného na zamračené, mlhavé a větrné. Tato situace pro mě byla vítaným zpestřením pro focení .
Druhým místem , které nás krajinově nadchlo byly plantáže založené skotským baronem Sirem Liptonem. Přestože obrovské rozlohy krajiny byly přetvořeny lidskou rukou za účelem pěstování čaje , tak vše zde ladí, je harmonické a pozorovatel má dojem jakoby plantáže byly součástí místní flory odjakživa.
Na náš výlet na Lipton seat , což je místo kde sir Lipton údajně miloval pro možnost krásně pozorovat východ slunce nad jeho královstvím jsme vyrazili z Haputale. Den před tím jsme se domluvili s tuktukářem na brzkém ranním odvozu až na kopec a vyhlídku. Pak jsme měli v úmyslu cestu zpět dát pěkně po svých. To aby jsme moc nezpohodlněli. Takže následující obrázky vám trochu přiblíží liptonovi čajové plantáže .
A tady se po sklizni čajové lístky zpracovávají. Od utržení po expedici již hotového čaje nesmí uplynout víc jak 24 hodin. A tak ve čtrnáctidenních intervalech hbité ruce tamilských sběraček čaje musí každý den natrhat cca 15-20kg čajových lístků! Právě Tamilové z jižní Indie sem byli na tuto práci dováženi , protože se ukázalo, že místní obyvatelstvo tuto práci neni až tak ochotno provozovat. Trhá se pouze vrcholová část a pak ještě něco málo lístků pod ní.
Je snaha zamezit čajovému keři kvést. Přesto sem tam nějaký ten kvítek přežije.
Čajové lístky se nechají zavadnout, pak se rolují aby se narušila buněčná struktura a vzápětí se nechávají fermentovat. Podle teploty a délky fermentace se pak odvíjí tmavost vzniklého produktu. No a v závěru se suší a třídí.
Ve výsledku my jako konzumenti ,známe už jen výsledek.
A tak pokud si dopřejete kvalitní sypaný čaj , ať černý nebo zelený, vzpomeňte na ruce které každý jednotlivý lístek jenž vám tančí svůj čajový tanec v konvici , trhaly. V žáru tropického slunce ,ve strmém a špatně schůdném terénu, kolikrát i s možností být uštknut jedovatým hadem. Zkuste si představit jaká fuška je natrhat za den 20kg drobných lístků. Myslím že chuť nápoje bude o to výraznější.
HOWGH
NA ZONERAMA JE MOŽNÉ PUSTIT PREZENTACI JIŽ TEMATICKY VYBRANÝCH FOTEK.
Nádhera! Přečetl jsem reportáže jedním dechem..