Karle Hynku buď pozdraven!
Při prohlížení mapy a hledání oblasti, která by stála za průzkum , mně došlo, že okolí Bezdězu a Máchova jezera je pro mě jako pěšáka, dosud terra incognita. Pak už jen stačilo mrknout na IDOS a o sobotním dnu bylo rozhodnuto. 
Ve 4:40 přijíždí motorák do Sobotky. Přestup v Boleslavi , pak ještě v Bakově nad Jizerou. A, kolem 6:45 vystupuji na setmělém nástupišti zastávky Bezděz.
Jak jinak, zapínám trasování v Locusu. To je pro mě jednak dobrý zdroj informace , kde že se zrovna nacházím a zároveň i uložená trasa ve formátu GPS poslouží pro přidání údajů do nafocených obrázků./viz mapa na Picasa/
A že bude pár míst, kdy fakt nebudu vědět „Gde Proboha Sú“ to tedy bude! Nejdřív ale za svítání jako jedinný návštěvník vystupuji ke hradu na Velký Bezděz. Chvílemi lituji, že jsem si nevzal nesmeky nebo aspoň hůlky. Kameny kterými je cesta vydlážděna jsou jak jedno zrcadlo. Ranní mrazík je pokryl téměř neviditelnou námrazou.
Krajina se probouzí, Dokonce i ptáci jakoby cítili že jaro přijde dřív, hulákají z ojíněných větví stromů.
Několik cvaknutí závěrky a mažu zase dolů. Čeká mě najít stezku mezi oběma Bezdězy. Hurá, je to v pohodě. A po chvíli nacházím i odbočku vedoucí na Malý Bezděz. V tu chvíli mi začíná být jasné, že dnešní den bude o tom , jak lezu krpálem nahoru, pak krpálem dolů. A to se bude celke 5-6x opakovat . /V závěru to v Locusu ukázalo pěkných 3000 m převýšení v součtu/.
Výhled z malého Bezdězu na Hrad 
Skalní zeď na Malém Bezdězu 
Sestup z malého Bezdězu
Vrchol Malého Bezdězu mě nadchnul. Prostě paráda. A ty skalní útvary neměly chybu. Navíc je tady možnost najít dobré místo na bivak. V budoucnu tady určitě přespím.
Cesta dál je určována buď turistickou značkou nebo předem připravenou trasou po nenápadných pěšinkách. Obě možnosti mě nakonec dovedou na Dubovou horu. To se už i slunce začalo proklubávat skrz opar a mraky. Počasí jak v dubnu. Mít kraťasy, tak neváhám. Z Dubové hory je mým dalším cílem Velká buková hora. Na ni se sápu skrz borovicové hustníky a do svahu kdy mi chvílemi připadá , že to ani nebude možné. Nakonec jsem vrchol vybojoval. A byl jsem odměněn. V nádherném slunečném počasí , kolem poledne, nejdřív odlovím jednu kešku a pak se kochám úžasným bukovým lesem.
jezírko Fleslovo 
Dobová hora 
výhled z Dubové hory
Sestup je stejně strmý jako výstup. Lesní stezka mě dovede pod Malou bukovou horu. A situace se opakuje. Vzhůru na vrchol. A zase odměna. Téměř kruhový rozhled, a pod vrcholem krásná skála s parádním převisem a bivakem. Takže do budoucna je o další pěkné místo postaráno.
výstup na Velkou bukovou horu 
výhled z Malé bukové hory
Čas ale neúprosně letí. Tak se do toho trochu opřu. Ještě jedna lahůdka na mě čeká. Přes rezervaci Pecopola se dostanu odbočce na nenápadný brdek Víšek / zajímavé skalní útvary/ a potom k průchodu roklí Kloctilka.
Výšek 
A to už jsem na dosah Máchova jezera. Procházím rezervací Swamp a zrychluji krok. Za půl hodiny mi má jet vlak. Nakonec jsem ale ze Starých Splavů odjížděl courákem přes Bakov a Boleslav a cesta mi trvala tři hodiny. Ještě že jsem se na nádraží v Boleslavi
nenudil.
A parádní sobotní výšlap byl za mnou . Locus mi ukázal kolem 37 km . Tak proto mě ty nohy docela bolely!
